Funtime.cz, 29.10.2006
Autor: Yarda "Smoll" Jílek

MAXIRECENZE: ŽALMAN & Spol. - Zatracený písně

Musím přiznat, že i po devíti letech od znovu zrození Žalmanova "Spolu", kdy si Pavel k sobě pozval jádro v té době už známé skupiny Devítka (Jindřišku Petrákovou a Jana Brože) tato formace neztrácí svou originalitu a i Zatracený písně jsou toho důkazem. Nezaměnitelný rukopis vyznačující se střídáním rychlých a pomalých skladeb, všudypřítomné mírné echo, zvonivé kytary a písně o víně, touze a možná i naději nechybí ani tady. Poslední dobou se mohlo zdát, že novým písním už odzvonilo a se Žalman zmůže "pouze" na výběry starých hitů, jež se nahrávají stále dokola. Tato deska to však vyvrací. Nové písně na kterých se i autorsky velmi podílel baskytarista a klávesista formace - Petr Novotný, jsou stále stejně líbivé. Tvorbu Žalmana bych přirovnal k rovné trati, jež vede stále stejným směrem nekonečnou plání. Zvuk flétny (Jindřiška) dává písním volnost a rozlehlost jakou uslyšíme jen málokde. Pouze jedna píseň je ze starých pecek: Ho ho Watanay (Písně sebrané pod stolem - 1993). Však tato "indiánská ukolébavka" v novém kabátě je správně zařazena mezi písně nové a asi málokterý indián by u takovéto ukolébavky usnul. Celou píseň hlasitě doprovázejí bubny s basou a přináší nás spíše do prostředí šamanského rituálu, než do klidného teepee. Tuto skladbu uvádí i končí jakýsi indiánský nápěv, jež ještě zmohutní celkový obraz skladby. Vskutku dostala píseň novou tvář působící impozantním dojmem.

Vcelku není albu co vytknout. Jen „Sněžná žena“ vybočuje celkové hladkosti. Tato píseň je, dle mého názoru, až příliš pomalá a smyčce, za jejichž doprovodu Lohonka zpívá svůj žalospěv zní příliš "klasicky". Ani přidání saxofonu nezmění celkový dojem. Na jednu stranu se dá přiznat, že tato jakási brzda v rázu desky nás probudí a přinutí naši mysl zaregistrovat změnu a tudíž i to, že posloucháme něčí dílo a ne se pouze plavíme na melodických vlnách. Jednoduše řečeno chybí tam alespoň jeden z hudebních nástrojů, na které jsme zvyklí ze všech možných písní (kytara, baskytara, klávesy, flétna).

V každém případě je to příjemný počin, kterým se Žalmanovci zase posunuli o krok dál a podali tak ruku svým posluchačům, kteří jistě už netrpělivě čekali. A kdo si počkal, ten se dočkal.

Hodnocení: 85%
Vydal: Universal
Hodnotil: Yarda "Smoll" Jílek