Deník Lučan str. 18 Lounsko, Žatecko a Podbořansko, 21.5.2005
Autor: Jiří Navrátil
Žalman zahrál známé i nové písničky
Žatec - Po
téměř čtyřech letech vešla na jeviště žateckého divadla kapela Žalman a spol ve
stejném obsazení. Honza Broža, Jindřiška Brožová, Petr Novotný a se samotným
Žalmanem v čele. Celý koncert plynul jako plavba po jedné folkové řece, která
pramení ze Žalmanovy duše.
Příjemné vlnky a tu tam nějaká ta peřej. Na úvod
skupina představila dvě písničky z posledního alba Nápis na štítu domu. Už v
titulní písni naznačili, že se můžeme těšit na pěkně sezpívané hlasy. Aby diváci
věděli, že jsou opravdu na koncertě Žalmana, pro jistotu jako třetí píseň
zanotovala zpěvačka Žalmanovskou klasiku Přijela jsem v Cadilacu. Žalman není
jenom do nebe zahleděný romantik. Pak přišla oslava. Na Žatec vyšel devítistý
koncert skupiny v stejném složení. Šampaňské naplnilo čtyři číše a zbytek
koloval mezi diváky. Po přípitku přišly na řadu další dvě písničky z nichž
druhá, Svatý koně z Arranu, opět pocházela z posledního alba. Muzikanti jsou
veselé kopy, a tak jsme se dozvěděli něco o tom, jak rodilá Pražačka chová na
venkově slepice ve vědeckém stylu. Nebylo to ale poslední veselé vyprávění. Po
takové hudební odmlce je třeba vtáhnout obecenstvo rychle zpět do
hry.
Dramaturgie koncertu byla postavena na nenápadném mísení nových písniček
a osvědčených hitů. Avalon je tak trochu kategorie obou. Poslední album a
zároveň osvědčená píseň. Žalman si nechal naoko poradit, zda má zahrát snad
nejobehranější z písní ve svém repertoáru -Kdyby tady byla taková panenka. Jinak
než souhlasem to dopadnout nemohlo, ale pánové Broža a Novotný předvedli její
dechovkově rozvášněnou verzi,jak prý kdysi byla hrána dechovými hudbami.
Naštěstí jsme se dočkali i její normální verze.
Po celý koncert diváci tiše
pohybovali rty, zpívaje si potichu písničky, které znali. Někdy si muzikanti
během koncertu dělají reklamu na svá nová CD. Žalman hrál své písničky v tomto
ohledu nenápadně. Na poslední album upozornil jen jednou. S další ne hudební
vložkou přišli Žalmanovci těsně před finišem, kdy lehce povyprávěli o svém
objeveném kladném vztahu k vínu a Honza Broža přečetl několik dobře míněných rad
začínajícím milovníkům vína. Ještě hrstka písniček a už se muzikanti loučí.
Nějak rychle tekl proud v této hudební a písničkové řece. Ještě přídavek Tymián
a pod vlivem obdrženého piva a květiny ještě jedna pecka - Sedím na kolejích,
které nikam nevedou. Ale vedou Žalmane, vedou k spokojenosti těch, kteří jsou
tak málo pohodlní, že se vydají na koncert.
