recenze na serveru music.volny.cz
Autor: Zuzana Bubnová

Žalmanův standard a skvělý Nápis jako příslib

Za klíčovou píseň Žalmanova nového alba Nápis na štítě domu lze považovat stejnojmennou titulní píseň. Ta se totiž ostatním písním vymyká a mohla by být příslibem k dalšímu vývojovému stádiu dlouholeté kapely.
Ač se jedná o typickou žalmanovskou pomalejší lyrickou píseň, má švih a spád díky agresivnější elektrické kytaře Jana Brože a base Petra Novotného v pozadí. Ani perkuse a klávesy nezní v žalmanovce vůbec špatně. Nemohla by toto být cesta, kterou by se kapela mohla dát? Škoda, že takovýto říz má jen titulní píseň. Na příštím CD by takto klidně mohla znít alespoň polovička písní… Podobné prolnutí lidovek nebo "umělých lidovek" s moderním hudebním hávem se naposledy povedl Čechomoru. A kde dnes kapela je... Žalmanův potenciál napsat zcela "věrohodnou" lidovku je navíc vysoce nadprůměrný...
Novinka skupiny Žalman a spol. ovšem není albem jednoho hitu. Ani ostatní písně zřejmě nezapadnou. - V písních Tak rád bych šel nebo Saan Žalman dokazuje, že patří k nejlepším lyrikům na české folkové a písničkářské scéně. Tam, kde se většina jiných intepretů utíká k stereotypním obrazům svíček a slz, sype pan kapelník ze svého bezedného rukávu jednu invenční metaforu za druhou ("všechny mé sny umřelé a lásky v nich jsem za sebou táh", "tam všechny mé hry ohrané na hvězdný prach se promění"). V aranžmá takovýchto písní by se však mohlo více prosadit mládí, které „pan vedoucí“ do kapely přijal (manželé Brožovi) i progresivní styl basáka Petra Novotného, jako tomu je ve zmiňované titulní písni.
Žalman se v aranžmá drží osvědčeného modelu z dřívějších "Spolů" a na desku (CD) zařazuje sólové písně ostatních členů kapely. Pro Jindřišku Brožkovou jsou takovéto „sólopříležitosti“ jako stvořené, sólový zpěv Jana Brože či Petra Novotného se dá však jen těžko srovnávat s nezaměnitelnými hlasy Tondy Hlaváče či Jardy Matějů z dřívějších "Spolů".
Jindřiška Brožová dokazuje kvality vsého hlasu zejména v písni Avalon. Nemohlo by být těchto skvělých příležitostí pro skvělou zpěvačku se skvělým hlasem více? Další Jindřiščinou sólozáležitostí jsou Svatý koně z Arranu. Zde je však trestuhodně její hlasový rozsah nevyužit! Navíc se tu rýsuje další stereotyp Žalmanovy tvorby - když Jindřiška, tak píseň o koních. Navíc Svatý koně z Arranu ani omylem nemají na Holku od koní... V textu nicméně Žalman ukazuje, že málokdo se tak skvěle trefí slovy do ženských úst jako právě on.
Album je umně namíchané z písní pomalých a svižných, lyrických a lyricko-epických (čistě epická snad není a nebyla žádná Žalmanova píseň).
Divácky vděčnými budou zřejmě písně Nebeský penzion či Krásnou Pálavou se svižnou rytmicko melodií, břitkým, jednoduchým textem a „zpívavou“ melodií. V kontextu Žalmanovy tvorby lze tyto kousky nazvat (bez hanlivého nádechu) za "odrhovačky", které lze zařadit po bok jeho hitovek Rána v trávě či Tam na Picadilly.
Člověka jen napadá, proč Žalman musí opěvovat zrovna Pálavu, kterou již před nějakou dobou opěvoval kolega z Kamelotu, Roman Horký… Ještě více pak zarazí svou námětovou vyčpělostí píseň "Never more". - Kolik takových titulů jsme už u písničkářů zaznamenaly a už je tu ten Havran zase! Jediný text, který na CD nenapsal Žalman, nýbrž Jan Brož navíc nepřináší do této tématiky nic nového, název je navíc vzhledem k obsahu dosti zcestný...
Další tisíckrát omílané klišé nabízí skladba Do jedné řeky. Žalman má natolik bohatý a kreativní lyrický i epický slovník, že by pro něj neměl být problém se těmto klišé vyhnout. Že "do jedné řeky dvakrát nevstoupíš" už zaznělo v uměleckých dílech zřejmě častěji než skřehotavé "never more!"...
Nápis na štítě domu je kvalitní album, kde Žalman odvádí svůj standard, v některých skladbách se navíc velmi nadějně blýská na lepší časy. Víc takových hudebních aranžmá jako v titulní písni. Víc takových Nápisů na štítu domu!