Žalmanach
Z toho, že Žalmanovo webové hnízdo má denně kolem 200 unikátních návštěv, usuzujeme na určitý hlad po informacích, ale ono zatím není moc co psát.
Pečlivě a poctivě se připravujeme - každý týden se scházíme na několik celodenních zkoušek (a v mezičase plníme domácí úkoly), protože termín prvního koncertu v Pelhřimově se kvapem blíží.
Pavel Malina zaujme uprázdněnou pozici pravého křídelního útočníka, Petr Novotný se přesune na levé křídlo do útoku. Kapela tím přijde o brankáře a budeme hrát power play.
Repertoár zůstane zhruba z poloviny zachován, aby v něm zůstaly stěžejní písně (ovšem často v překvapivé podobě), pro druhou část jsme sáhli do zásob a máme už připravenou i jednu úplnou novinku. Zatím se všechno vyvíjí dobře a jsme natěšení na společné hraní. (27.1.)
Pečlivě a poctivě se připravujeme - každý týden se scházíme na několik celodenních zkoušek (a v mezičase plníme domácí úkoly), protože termín prvního koncertu v Pelhřimově se kvapem blíží.
Pavel Malina zaujme uprázdněnou pozici pravého křídelního útočníka, Petr Novotný se přesune na levé křídlo do útoku. Kapela tím přijde o brankáře a budeme hrát power play.
Repertoár zůstane zhruba z poloviny zachován, aby v něm zůstaly stěžejní písně (ovšem často v překvapivé podobě), pro druhou část jsme sáhli do zásob a máme už připravenou i jednu úplnou novinku. Zatím se všechno vyvíjí dobře a jsme natěšení na společné hraní. (27.1.)
Milí čtenáři,
protože některými hudebními servery a zejména knihou ksichtů (Facebook) už proletěla první vlna reakcí a názorů, je i na nás, abychom udělali tlustou čáru.
Jak asi většinou víte, kapelu opustil i Honza Brož a siamské dvojče Žalman & Spol. - Devítka tím definitivně odpojil od přístrojů. Nadále už obě tělesa půjdou vlastní cestou.
Ve Spolu budou Jindřiška s Honzou nahrazeni Michaelou Hálkovou a Pavlem Malinou. Poprvé se představíme 23. února v pelhřimovském divadle.
Současné vzedmutí vášní nemáme potřebu komentovat, něco podobného kapela zažila i před čtrnácti lety, s příchodem J. a H., jenom s tím rozdílem, že to bylo ještě v předinternetovém (a předmobilovém) věku, proto navenek všechno proběhlo ve větším klidu.
Děkujeme vedení fanklubu - Pavlovi, Martinovi a Standovi, že za námi stojí. Všechno ostatní je otázkou času a doufáme, že, pokud jde o fanklub, nic nekončí.
Přejeme manželům Brožovým, ve shodě s většinovým názorem, aby se jim v jejich hudebním snažení dařilo a aby jim přinášelo uspokojení.
Jen drobná poznámka k diskuzi na FB: folková muzika se v našich hudbypisných šířkách už léta nedělá kvůli penězům. Výjimky by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Howgh. (12.1.)
protože některými hudebními servery a zejména knihou ksichtů (Facebook) už proletěla první vlna reakcí a názorů, je i na nás, abychom udělali tlustou čáru.
Jak asi většinou víte, kapelu opustil i Honza Brož a siamské dvojče Žalman & Spol. - Devítka tím definitivně odpojil od přístrojů. Nadále už obě tělesa půjdou vlastní cestou.
Ve Spolu budou Jindřiška s Honzou nahrazeni Michaelou Hálkovou a Pavlem Malinou. Poprvé se představíme 23. února v pelhřimovském divadle.
Současné vzedmutí vášní nemáme potřebu komentovat, něco podobného kapela zažila i před čtrnácti lety, s příchodem J. a H., jenom s tím rozdílem, že to bylo ještě v předinternetovém (a předmobilovém) věku, proto navenek všechno proběhlo ve větším klidu.
Děkujeme vedení fanklubu - Pavlovi, Martinovi a Standovi, že za námi stojí. Všechno ostatní je otázkou času a doufáme, že, pokud jde o fanklub, nic nekončí.
Přejeme manželům Brožovým, ve shodě s většinovým názorem, aby se jim v jejich hudebním snažení dařilo a aby jim přinášelo uspokojení.
Jen drobná poznámka k diskuzi na FB: folková muzika se v našich hudbypisných šířkách už léta nedělá kvůli penězům. Výjimky by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Howgh. (12.1.)
Spolu s přáním všeho dobrého do nového roku přicházíme i s několika důležitými sděleními.
V Telči jsme se rozloučili s Jindřiškou a s Mírou Hronem, coby dvorním zvukařem. Nová sestava se má sejít v prvním lednovém týdnu na ustavujicí zkoušce, proto novou podobu skupiny Žalman a spol. oficiálně představíme až během první půlky ledna. Celý začátek roku věnujeme přípravě a zkoušení repertoáru, abychom na konci února byli schopni poprvé předstoupit před publikum a vydat se všanc jeho nemilosrdnému soudu.
Sledujte tuto stránku - průběžně tu budete nacházet všechny zprávy, zároveň s tím se bude pozvolna proměňovat i podoba kapelního webu. Děkujeme za dosavadní podporu a těšíme se na setkání v novém roce. (1.1.)
V Telči jsme se rozloučili s Jindřiškou a s Mírou Hronem, coby dvorním zvukařem. Nová sestava se má sejít v prvním lednovém týdnu na ustavujicí zkoušce, proto novou podobu skupiny Žalman a spol. oficiálně představíme až během první půlky ledna. Celý začátek roku věnujeme přípravě a zkoušení repertoáru, abychom na konci února byli schopni poprvé předstoupit před publikum a vydat se všanc jeho nemilosrdnému soudu.
Sledujte tuto stránku - průběžně tu budete nacházet všechny zprávy, zároveň s tím se bude pozvolna proměňovat i podoba kapelního webu. Děkujeme za dosavadní podporu a těšíme se na setkání v novém roce. (1.1.)
Ve srovnání s tím, co před rokem prožívalo komplementární těleso "a hosté", byla letošní polární výprava hotová selanka. Příjemné plusové teploty (loni Opava -23), sucho (loni Olomouc sněhová kalamita) a domácí azyl u obětavého ředitele fanklubu s kotlem bramboračky (vařil Honza), udělaly z jindy obávaného týdne vánočních trhů celkem příjemnou záležitost. Někteří(ré) sice bojovali se zanícenou hlasivkou (později zanícenou průduškou), ale jinak jsme celý ten dlouhý týden zvládli bez nehod - dopravních, energetických i psychosomatických.
V Horšovském Týně, poslední den, už bylo o něco hůř, protože pódium nebylo vybaveno žádným topením, navíc po vichřici se trochu ochladilo a všichni byli zmraženi i zprávou o smrti Václava Havla. Končili jsme tradičně v kině v městě Město Touškov a od té chvíle máme čas myslet taky na to, že budou vánoce.
Přejeme Vám, aby ty vaše byly bohaté, klidné, hospodárné, veselé, gastronomicky nepochybné a gastroenterologicky bezpečné (prostě ať neuděláte dietní chybu a neuvízne vám kost). Až budete u stromečku zpívat, že se lidem narodilo děťátko, ať je vám při tom hezky a spravedlivě. (21.12.)
V Horšovském Týně, poslední den, už bylo o něco hůř, protože pódium nebylo vybaveno žádným topením, navíc po vichřici se trochu ochladilo a všichni byli zmraženi i zprávou o smrti Václava Havla. Končili jsme tradičně v kině v městě Město Touškov a od té chvíle máme čas myslet taky na to, že budou vánoce.
Přejeme Vám, aby ty vaše byly bohaté, klidné, hospodárné, veselé, gastronomicky nepochybné a gastroenterologicky bezpečné (prostě ať neuděláte dietní chybu a neuvízne vám kost). Až budete u stromečku zpívat, že se lidem narodilo děťátko, ať je vám při tom hezky a spravedlivě. (21.12.)
Ještě v poledne skoro nic (na první pohled) nenasvědčovalo tomu, že v českobudějovickém Metropolu se odehraje jeden z nejdůležitějších letošních kapelních počinů, dokonce ve dvoře, jako dokonalý zastírací tah, stál obrovský kamión s litevskou registrační značkou. Byl čtvrtek 24. listopadu.
Úderem dvanácté jsme se ale začali hemžit, hlavně zvukaři, ve foyer se rodila výstava Žalmanových devocionálií a vůbec se všechno chystalo na večerní oslavu Žalmanových narozenin.
Původně zamýšlený scénář se nenaplnil, protože Miky Ryvola se omluvil ze zdravotních důvodů a vystoupení ExMinnesengrů se neuskutečnilo ani v okleštěné podobě, ale co zbylo, i tak určitě stálo za vidění, čehož důkazem bylo přes 500 příchozích.
Jedno překvapení jsme ale měli v záloze - ná pódiu se objevila Míša Hálková (zpěvačka Spolu z let 1995 - 7), takže při společném finále, systémem každý s každým (každou), vedle sebe stály tři svěží dámy, obklopené několika muži v různém stádiu rozkladu.
Kromě těch několika fotek níže je možno nahlédnout do fotodokumentu Dáši Frankové, které tímto vřele děkujeme za gejzíry nápadů a jejich následnou trpělivou realizaci. Dík patří rovněž lidem z Metropolu, najmě pak Janě Švarcové, která nám celou dobu kryla záda v místě a do poslední chvíle byla s námi na place.
Večer se pokračovalo v jazz & blues restaurantu Modrý dveře a druhý den se fanklubáci, kterým se ještě nechtělo domů, sešli na náměstí a pod Žalmanovým vedením absolvovali komentovanou procházku centrem města, následovanou hospodou a exkurzí ve studiu MK Production, kde jsme točili svoje poslední desky (a nejen my). Byl pátek, svaté Kateřiny, a teprve večer se narozeninová oslava stala minulostí a šli jsme se pořádně vyspat.
P.S.: litevský kamión patřil k baletu, s nímž jsme se ten večer dělili o šatny, ale jinak jsme si nijak nepřekáželi - do Metropolu, největší budějovické továrny na sny, jsme se pohodlně naskládali všichni a ještě zbylo. (27.11.)
Úderem dvanácté jsme se ale začali hemžit, hlavně zvukaři, ve foyer se rodila výstava Žalmanových devocionálií a vůbec se všechno chystalo na večerní oslavu Žalmanových narozenin.
Původně zamýšlený scénář se nenaplnil, protože Miky Ryvola se omluvil ze zdravotních důvodů a vystoupení ExMinnesengrů se neuskutečnilo ani v okleštěné podobě, ale co zbylo, i tak určitě stálo za vidění, čehož důkazem bylo přes 500 příchozích.
Jedno překvapení jsme ale měli v záloze - ná pódiu se objevila Míša Hálková (zpěvačka Spolu z let 1995 - 7), takže při společném finále, systémem každý s každým (každou), vedle sebe stály tři svěží dámy, obklopené několika muži v různém stádiu rozkladu.
Kromě těch několika fotek níže je možno nahlédnout do fotodokumentu Dáši Frankové, které tímto vřele děkujeme za gejzíry nápadů a jejich následnou trpělivou realizaci. Dík patří rovněž lidem z Metropolu, najmě pak Janě Švarcové, která nám celou dobu kryla záda v místě a do poslední chvíle byla s námi na place.
Večer se pokračovalo v jazz & blues restaurantu Modrý dveře a druhý den se fanklubáci, kterým se ještě nechtělo domů, sešli na náměstí a pod Žalmanovým vedením absolvovali komentovanou procházku centrem města, následovanou hospodou a exkurzí ve studiu MK Production, kde jsme točili svoje poslední desky (a nejen my). Byl pátek, svaté Kateřiny, a teprve večer se narozeninová oslava stala minulostí a šli jsme se pořádně vyspat.
P.S.: litevský kamión patřil k baletu, s nímž jsme se ten večer dělili o šatny, ale jinak jsme si nijak nepřekáželi - do Metropolu, největší budějovické továrny na sny, jsme se pohodlně naskládali všichni a ještě zbylo. (27.11.)
Listopadová beseda připadla na výročí bitvy na Bílé hoře a i my jsme museli na nedaleké Malé Straně vybojovat své malé pravidelné bitvy, například o místo na zaparkování, Honza navíc ještě svedl bitvu s časem, protože cestou do Prahy jeho osádka píchla.
Ale to byla poslední nepříjemnost toho dne, pak už se všechno odvíjelo podle známého scénáře - plná beseda, třeskuté veselí, vystoupení sólových umrlců (promiňte - umělců) a literární okénko. To najdete tady.
Příští potlach v besedě bude 17. ledna, tedy ne druhé úterý v měsíci, ale až třetí. (10.11.)
Ale to byla poslední nepříjemnost toho dne, pak už se všechno odvíjelo podle známého scénáře - plná beseda, třeskuté veselí, vystoupení sólových umrlců (promiňte - umělců) a literární okénko. To najdete tady.
Příští potlach v besedě bude 17. ledna, tedy ne druhé úterý v měsíci, ale až třetí. (10.11.)
Listopadová slavnostní podívaná k Žalmanovým narozeninám už zvolna dostává konkrétnější kontury a v tuto chvíli se věc má takto:
kvůli tragickému úmrtí Pavla Anděla Pokorného jsme museli změnit dramaturgii a místo připravovaného vystoupení exMinnesengrů pouze vzpomeneme na tuto éru Žalmanovy kariéry několika písněmi, nicméně přislíbená účast Lídy Pouzarové - Šimonové a Jany Vejvarové - Kloudové pořád platí.
V programu tedy vystoupí Žalman a hosté, Nezmaři s Miky Ryvolou a Žalman a Spol. Samozřejmě počítáme se závěrečným společným provedením několika masových písní.
Důležitou součástí večera budou doprovodné aktivity. Ve foyer plánujeme menší výstavu Žalmanových devocinálií, takže si návštěvníci budou moci prohlédnout Zlaté desky, Porty a trofeje typu Zlatých klíčů F&C a podobných. K vidění budou staré fotky, plakáty a o pauze asi i nějaká videa. Z toho důvodu bude mít produkce v sále jednu delší pauzu (cca půlhodinovou), ale kromě přestávky bude foyer přístupný i zhruba hodinu před začátkem a po skončení koncertu.
Večer bude moderovat osobně Žalman s pomocí Pavla Jima Drengubáka, ozvučení bude mít na starost Petr Michal (www.mkproduction.cz), majitel našeho dnes už dvorního nahrávacího studia. Ve foyer bude fungovat catering, takže i o pozemské požitky bude dobře postaráno.
Pro členy fanklubu připravujeme na druhý den (aby hlavně ti vzdálenější měli motivaci přijet a zůstat) výlet po pamětihodnostech Budějovic a okolí, spjatých nějakým způsobem s žalmanovskou historiografií, ukončený posezením v některé ze slavných budějovických hospod.
V den koncertu budou prostory Metropolu přístupné od 18.00 hodin, samotný program začne o hodinu později. Důležité datum je 24. listopad. (15.10.)
kvůli tragickému úmrtí Pavla Anděla Pokorného jsme museli změnit dramaturgii a místo připravovaného vystoupení exMinnesengrů pouze vzpomeneme na tuto éru Žalmanovy kariéry několika písněmi, nicméně přislíbená účast Lídy Pouzarové - Šimonové a Jany Vejvarové - Kloudové pořád platí.
V programu tedy vystoupí Žalman a hosté, Nezmaři s Miky Ryvolou a Žalman a Spol. Samozřejmě počítáme se závěrečným společným provedením několika masových písní.
Důležitou součástí večera budou doprovodné aktivity. Ve foyer plánujeme menší výstavu Žalmanových devocinálií, takže si návštěvníci budou moci prohlédnout Zlaté desky, Porty a trofeje typu Zlatých klíčů F&C a podobných. K vidění budou staré fotky, plakáty a o pauze asi i nějaká videa. Z toho důvodu bude mít produkce v sále jednu delší pauzu (cca půlhodinovou), ale kromě přestávky bude foyer přístupný i zhruba hodinu před začátkem a po skončení koncertu.
Večer bude moderovat osobně Žalman s pomocí Pavla Jima Drengubáka, ozvučení bude mít na starost Petr Michal (www.mkproduction.cz), majitel našeho dnes už dvorního nahrávacího studia. Ve foyer bude fungovat catering, takže i o pozemské požitky bude dobře postaráno.
Pro členy fanklubu připravujeme na druhý den (aby hlavně ti vzdálenější měli motivaci přijet a zůstat) výlet po pamětihodnostech Budějovic a okolí, spjatých nějakým způsobem s žalmanovskou historiografií, ukončený posezením v některé ze slavných budějovických hospod.
V den koncertu budou prostory Metropolu přístupné od 18.00 hodin, samotný program začne o hodinu později. Důležité datum je 24. listopad. (15.10.)
O víkendu, který bychom za normálních okolností strávili na srazu fanklubu (viz. někde níže), jsme hráli naposledy venku (letos). Obě vystoupení zároveň pokryla nepokrytá místa na mapě (nepokrytě).
Areál MUNA u Mikulovic v Jeseníkách se po opuštění armádami (nejdřív Wermachtem, pak ČSLA, nakonec AČR) pozvolna probouzí k nové, tentokrát civilní, historii a zásluhou zhruba desítky zájmových organizací se do něj pomalu vrací život. Pro nás zajímavá zkušenost, protože v muničáku, se vší jeho ponurostí a tajemností, byli někteří z nás naposledy před mnoha desítkami let, někteří vůbec. Letošní festival měl celkem pestrou dramaturgii (s tradičním folkem jsme byli skoro výjimka) a v hotelu U Jelena se o nás ochotně starali, dokud jsme neměli dost.
Sobotní výlet do Trenčína "zavinily" naše kamarádky z fanklubu Peťa, Gábi a Katka a jsme jim za to neskonale vděčni, protože díky nim jsme se rozloučili s letošními outdoorovými aktivitami tím nejlepším myslitelným způsobem. Byl to večer, na který se opravdu nezapomíná a pohled z hradní skály na ztemnělé město byl pro nás stejně silným zážitkem, jako závěrečné standing ovation, kterými nám přišedší na konci vyznamenali. (25.9.)
Areál MUNA u Mikulovic v Jeseníkách se po opuštění armádami (nejdřív Wermachtem, pak ČSLA, nakonec AČR) pozvolna probouzí k nové, tentokrát civilní, historii a zásluhou zhruba desítky zájmových organizací se do něj pomalu vrací život. Pro nás zajímavá zkušenost, protože v muničáku, se vší jeho ponurostí a tajemností, byli někteří z nás naposledy před mnoha desítkami let, někteří vůbec. Letošní festival měl celkem pestrou dramaturgii (s tradičním folkem jsme byli skoro výjimka) a v hotelu U Jelena se o nás ochotně starali, dokud jsme neměli dost.
Sobotní výlet do Trenčína "zavinily" naše kamarádky z fanklubu Peťa, Gábi a Katka a jsme jim za to neskonale vděčni, protože díky nim jsme se rozloučili s letošními outdoorovými aktivitami tím nejlepším myslitelným způsobem. Byl to večer, na který se opravdu nezapomíná a pohled z hradní skály na ztemnělé město byl pro nás stejně silným zážitkem, jako závěrečné standing ovation, kterými nám přišedší na konci vyznamenali. (25.9.)
Závěr prázdnin byl ve znamení extrémních teplotních výkyvů, kromě toho naši poslední prázdninovou šňůru zahájil i jeden výkyv kulturně-politický.
Po příjezdu na frýdecký zámek jsme se dozvěděli, že koncertní řada Zpívání pod lípou pravděpodobně přijde ke zrušení (a s ní i naše pravidelné zajížďky do FM), protože nové kulturní koště z města vymete folk (zejména nás) a zavede progresivnější dramaturgii. Co si o tom myslí prostý konzument, jsme zjistili záhy, kdy lidé nádvoří zámku zaplnili do posledního místa (aby s námi mohli sdílet dvě hodiny nudy). Víme, že to nemusí být relevantní argument (Eva s Vaškem mají taky všude plno), ale pro nás je to dostatečný závazek, abychom pokračovali. Kdyby se postoj zodpovědných osob nezměnil, zkusíme si příště třeba zámecké nádvoří pronajmout.
Ale zpátky k počasí: v pátek, cestou do Piešťan bylo vedro tak strašné, že i Jindřiška připustila, že by se v autě mohla na chvilku ta klimatizace zapnout (!). Na místě samém naměřil náš palubní teploměr 36 ve stínu, druhý den v Kynšperku nad Ohří bylo naproti tomu 11. Trasa Piešťany - Kynšperk byla zároveň rekordním přejezdem v letošním roce (cca 550km).
Celou dobu jsme přemýšleli, co se asi zrovna odehrává v autokempu v Mohelnici, kde letos poprvé po mnoha letech není Mohelnický dostavník. Jak jsme se později dozvěděli, tvrdé jádro našeho neperspektivního žánru se sešlo aspoň symbolicky u ohně, aby kontinuita nebyla přerušena. Dobře udělali. (30.8.)
Po příjezdu na frýdecký zámek jsme se dozvěděli, že koncertní řada Zpívání pod lípou pravděpodobně přijde ke zrušení (a s ní i naše pravidelné zajížďky do FM), protože nové kulturní koště z města vymete folk (zejména nás) a zavede progresivnější dramaturgii. Co si o tom myslí prostý konzument, jsme zjistili záhy, kdy lidé nádvoří zámku zaplnili do posledního místa (aby s námi mohli sdílet dvě hodiny nudy). Víme, že to nemusí být relevantní argument (Eva s Vaškem mají taky všude plno), ale pro nás je to dostatečný závazek, abychom pokračovali. Kdyby se postoj zodpovědných osob nezměnil, zkusíme si příště třeba zámecké nádvoří pronajmout.
Ale zpátky k počasí: v pátek, cestou do Piešťan bylo vedro tak strašné, že i Jindřiška připustila, že by se v autě mohla na chvilku ta klimatizace zapnout (!). Na místě samém naměřil náš palubní teploměr 36 ve stínu, druhý den v Kynšperku nad Ohří bylo naproti tomu 11. Trasa Piešťany - Kynšperk byla zároveň rekordním přejezdem v letošním roce (cca 550km).
Celou dobu jsme přemýšleli, co se asi zrovna odehrává v autokempu v Mohelnici, kde letos poprvé po mnoha letech není Mohelnický dostavník. Jak jsme se později dozvěděli, tvrdé jádro našeho neperspektivního žánru se sešlo aspoň symbolicky u ohně, aby kontinuita nebyla přerušena. Dobře udělali. (30.8.)
Zpráva z letošního Újezdského babího léta je tentokrát bez fotek. Začínali jsme zhruba půl hodiny před západem slunce (na ÚBL už se tomu říká Žalmanův čas), kdy slunce stálo přímo proti nahřátému pódiu a očima a celou myslí jsme ho tlačili za obzor. Druhá půlka našeho vystoupení už byla ve stínu a tedy v mnohem větší pohodě.
Celebritou ročníku byl Roman Horký, Petrův příspěvek do zpravodaje najdete tady. (21.8.)
Celebritou ročníku byl Roman Horký, Petrův příspěvek do zpravodaje najdete tady. (21.8.)
Koncert v Bratislavě 18. srpna byl zrušen, do Bratislavy přijedeme až 27. října (tradičně na Vajnorskou). (8.8.)
Jestli jsme nějak prospěli letošním Prázdninám v Telči, pak tím, že jsme na pár dní přivezli lepší počasí.
Dvojkoncert s Devítkou navštívilo asi 800 platících a zřejmě divácky nejvděčnější moment nastal při závěrečném průniku množin, kdy za námi přišel Petr Havrda (vulgo Haf) a konec koncertu obohatil svým stratocasterem, kytarovým multiefektem Digitech, ale hlavně svýma rukama a elektrikářským mozkem.
Děkujeme Milanu Kolářovi (vulgo Medvědovi) za pozvání a milá slova na závěr. Už teď vymýšlíme nějaké překvapení na příští rok. (3.8.)
Dvojkoncert s Devítkou navštívilo asi 800 platících a zřejmě divácky nejvděčnější moment nastal při závěrečném průniku množin, kdy za námi přišel Petr Havrda (vulgo Haf) a konec koncertu obohatil svým stratocasterem, kytarovým multiefektem Digitech, ale hlavně svýma rukama a elektrikářským mozkem.
Děkujeme Milanu Kolářovi (vulgo Medvědovi) za pozvání a milá slova na závěr. Už teď vymýšlíme nějaké překvapení na příští rok. (3.8.)
Poslední červencový víkend byl poměrně rušný a obsahoval i dva výjezdy na Slovensko - do Liptovského Hrádku a Jaslovských Bohunic.
To podstatné se ale odehrálo uprostřed (v sobotu), neboť náš domovský festival v Kyjově byl letos celý dedikován Žalmanovi a jeho pětašedesátinám. Mezi gratulanty byla obě Žalmanova hudební uskupení, moderátoři Vašek Souček a Pepa Štross, ale taky třeba Nezmaři, Petr Bende s cimbálovkou Grajcar a Naďa Urbánková s Bokomarou. Přijela samozřejmě i spřátelená klika ze Sudoměřic s nákladem dobrého pití.
Jediným kazem na kráse letošního Kyjova byla nutnost jít včas do postele, protože dopoledne jsme museli odjet (v použitelném stavu) na nedělní dorážku festivalu v Jaslovských Bohunicích. Třeba za rok nebude tak husto ve fermanu a za pódiem prožijeme večírek, na jaký jsme v Kyjově zvyklí. (1.8.)
To podstatné se ale odehrálo uprostřed (v sobotu), neboť náš domovský festival v Kyjově byl letos celý dedikován Žalmanovi a jeho pětašedesátinám. Mezi gratulanty byla obě Žalmanova hudební uskupení, moderátoři Vašek Souček a Pepa Štross, ale taky třeba Nezmaři, Petr Bende s cimbálovkou Grajcar a Naďa Urbánková s Bokomarou. Přijela samozřejmě i spřátelená klika ze Sudoměřic s nákladem dobrého pití.
Jediným kazem na kráse letošního Kyjova byla nutnost jít včas do postele, protože dopoledne jsme museli odjet (v použitelném stavu) na nedělní dorážku festivalu v Jaslovských Bohunicích. Třeba za rok nebude tak husto ve fermanu a za pódiem prožijeme večírek, na jaký jsme v Kyjově zvyklí. (1.8.)
Na Vranově už byl podzim a purkrabí Janíček (stále agilní a čiperný) nás při příjezdu vítal slovy "Jestli se umíte modlit, tak teď je ta pravá chvíle".
Déšť jsme sice společnými silami zahnali, ale zima byla příšerná, takže i kapelní otužilci hráli v mikině. Navíc v podzámčí poddaní něco kopali a na příjezdu od Znojma byla složitá objížďka (částečně přes Rakousko), což se asi taky trochu projevilo na ochotě lidí sdílet s námi dvě společné hodiny. Nakonec to byl hezký večer a většinu postav v zimních bundách a s termoskou pod židlí se nám podařilo rozehřát na přívětivou teplotu.
Vystoupení v Hranicích jsme kvůli počasí už museli rovnou zrušit, protože půl hodiny před začátkem někdo nahoře zatáhl za splachovadlo a všechno to spadlo do parku před hranickou radnicí. Pršet přestalo asi dvacet minut po původně zamýšleném začátku, ale to už jsme všechny odvážlivce poslali domů se slibem, že někdy brzy (rozhodně ještě letos) koncert nahradíme. Náhradní termín se dozvíte mimo jiné i tady. (28.7.)
Déšť jsme sice společnými silami zahnali, ale zima byla příšerná, takže i kapelní otužilci hráli v mikině. Navíc v podzámčí poddaní něco kopali a na příjezdu od Znojma byla složitá objížďka (částečně přes Rakousko), což se asi taky trochu projevilo na ochotě lidí sdílet s námi dvě společné hodiny. Nakonec to byl hezký večer a většinu postav v zimních bundách a s termoskou pod židlí se nám podařilo rozehřát na přívětivou teplotu.
Vystoupení v Hranicích jsme kvůli počasí už museli rovnou zrušit, protože půl hodiny před začátkem někdo nahoře zatáhl za splachovadlo a všechno to spadlo do parku před hranickou radnicí. Pršet přestalo asi dvacet minut po původně zamýšleném začátku, ale to už jsme všechny odvážlivce poslali domů se slibem, že někdy brzy (rozhodně ještě letos) koncert nahradíme. Náhradní termín se dozvíte mimo jiné i tady. (28.7.)
Letošní léto bylo opravdu extrémně krátké (trvalo od soboty 16.7. 12.02 hodin do pondělí 18.7. 04.28 hodin) a přesně se nám trefilo do koncertu v Dolních Kounicích a prvního z řady zahraničních zájezdů, na festival do Glucholaz.
V Kounicích nás mile překvapily naše slovenské fanklubačky Gabika, Peťa a Katka - jednak tím, že přijely až z Trenčína a hlavně zprávou, že jimi organizovaný koncert na hradě v Trenčíně bude. Už ho máme v kalendáři a 24. září se budeme těšit.
Na odpoledni trampské hudby z Česka (Festiwalu czeskiej piosenki turystycznej), kam jsme přijeli už podruhé, se paradoxně moc trampů nevyskytovalo. Bylo zrovna to krátké léto, tak jsme hleděli, kam se schovat a kde ulovit něco chladného a osvěžujícího. České odpoledne jsme zahajovali a z počátku to byl trochu boj, protože deset kilometrů za hranicemi už neplatí žádné tuzemské zásluhy a automatická hierarchie, takže jsme si museli všechno vyšlapat od nuly. (18.7.)
V Kounicích nás mile překvapily naše slovenské fanklubačky Gabika, Peťa a Katka - jednak tím, že přijely až z Trenčína a hlavně zprávou, že jimi organizovaný koncert na hradě v Trenčíně bude. Už ho máme v kalendáři a 24. září se budeme těšit.
Na odpoledni trampské hudby z Česka (Festiwalu czeskiej piosenki turystycznej), kam jsme přijeli už podruhé, se paradoxně moc trampů nevyskytovalo. Bylo zrovna to krátké léto, tak jsme hleděli, kam se schovat a kde ulovit něco chladného a osvěžujícího. České odpoledne jsme zahajovali a z počátku to byl trochu boj, protože deset kilometrů za hranicemi už neplatí žádné tuzemské zásluhy a automatická hierarchie, takže jsme si museli všechno vyšlapat od nuly. (18.7.)
Nechceme přilévat do současných diskuzí kolem Zahrady, ostatně náš postoj je už z podstaty o něco pragmatičtější, než u běžných návštěvníků, kteří na festival přijedou plni očekávání a někdy se stanou obětí cimrmanovského teorému.
Pokud vás to zajímá, celkem obsáhlou debatu najdete tady, my si musíme držet (nebo se alespoň o to snažit) nadhled a odstup. Uzavírat tak velký podnik nicméně považujeme za výsadu a vážíme si toho.
Den po Zahradě jsme si udělali zajímavý zářez do hudební pažby výletem na hrad Brníčko u Zábřehu, kde obec pořádala středověké odpoledne. My jsme jako jediní z aktérů neměli žádné dobové odění (např. pan starosta Bartoš měl na sobě něco mezi renesancí a rokokem) a troufáme si tvrdit, že po deštivém víkendu jsme do Brníčka přivezli slunce.
Samotná přeprava nástrojů na hrad se ukázala nad naše síly, tak pan starosta, vyňouce zpod renesančního kabátce mobil, přivolal traktor s dvoukolákem, který na úzké cestě celkem bez námahy rozhrnoval dav a vyvezl nám naše krámy až k pódiu. Trochu jsme bojovali se zvukem, protože vlivem podpětí v síti se nám plašilo všechno, co bylo digitální (také je možné, že za všechno mohly neviditelné bytosti, žijící v rozvalinách), ale pohled do údolí a uzená kuřecí noha všechny strázně vynahradily. Pak přijel dvoukolák a bez velké námahy nás svezl zpátky k zaparkovaným autům.
Obec Brníčko je pozoruhodná i v jiných směrech - kromě klasického venkovského trojlístku (hasiči, myslivci a Sokol) tam funguje i něco jako okrašlovací spolek, ovšem se záhadným názvem Klub mužů a žen Brníčko. (7.7.)
Pokud vás to zajímá, celkem obsáhlou debatu najdete tady, my si musíme držet (nebo se alespoň o to snažit) nadhled a odstup. Uzavírat tak velký podnik nicméně považujeme za výsadu a vážíme si toho.
Den po Zahradě jsme si udělali zajímavý zářez do hudební pažby výletem na hrad Brníčko u Zábřehu, kde obec pořádala středověké odpoledne. My jsme jako jediní z aktérů neměli žádné dobové odění (např. pan starosta Bartoš měl na sobě něco mezi renesancí a rokokem) a troufáme si tvrdit, že po deštivém víkendu jsme do Brníčka přivezli slunce.
Samotná přeprava nástrojů na hrad se ukázala nad naše síly, tak pan starosta, vyňouce zpod renesančního kabátce mobil, přivolal traktor s dvoukolákem, který na úzké cestě celkem bez námahy rozhrnoval dav a vyvezl nám naše krámy až k pódiu. Trochu jsme bojovali se zvukem, protože vlivem podpětí v síti se nám plašilo všechno, co bylo digitální (také je možné, že za všechno mohly neviditelné bytosti, žijící v rozvalinách), ale pohled do údolí a uzená kuřecí noha všechny strázně vynahradily. Pak přijel dvoukolák a bez velké námahy nás svezl zpátky k zaparkovaným autům.
Obec Brníčko je pozoruhodná i v jiných směrech - kromě klasického venkovského trojlístku (hasiči, myslivci a Sokol) tam funguje i něco jako okrašlovací spolek, ovšem se záhadným názvem Klub mužů a žen Brníčko. (7.7.)
Máme pár dní volno, abychom nabrali síly a promazali kombajny na letní žně, pročež Žalman odjel do Řecka zkontrolovat, jestli ekonomická krize je i u moře (nebo jenom v Aténách a jenom, když jsou zapnuté kamery) a my ostatní děláme, co se dá (co je třeba kolem chalupy).
Zbylo nám pár nepublikovaných fotek z Veselí nad Lužnicí a Smiřického hrnce, Chvojení zřejmě v dohlednu věnujeme celý článek a větší sadu obrázků, protože na závěr festivalu na forbíně jen tak nezapomeneme. (25.6.)
Zbylo nám pár nepublikovaných fotek z Veselí nad Lužnicí a Smiřického hrnce, Chvojení zřejmě v dohlednu věnujeme celý článek a větší sadu obrázků, protože na závěr festivalu na forbíně jen tak nezapomeneme. (25.6.)
Začátkem června na sebe upozornilo počítadlo návštěv našeho webu (kde momentálně pod jednou střechou bydlí Žalman, obě jeho kapely, fanklub a ještě stránky festivalu FolKaliště), když na něm naskočilo číslo 350000 (slovy třistapadesáttisíc).
Tentokrát nikoho odměňovat nebudeme, protože rozhodný přístup se uskutečnil z IP adresy 188-194-169-212-dynip.superkabel.de a o tajemném německém návštěvníkovi víme jen to, že používá Firefox 4.0 a má ikspéčka. A to je na květiny a přípitky trochu málo.
Stalo se ve čtvrtek 2. června v 11:46:42. (15.6.)
Tentokrát nikoho odměňovat nebudeme, protože rozhodný přístup se uskutečnil z IP adresy 188-194-169-212-dynip.superkabel.de a o tajemném německém návštěvníkovi víme jen to, že používá Firefox 4.0 a má ikspéčka. A to je na květiny a přípitky trochu málo.
Stalo se ve čtvrtek 2. června v 11:46:42. (15.6.)
Pro to, co se odehrálo minulý víkend na našem tradičním srazišti v Kališti, se dost obtížně hledají slova, protože takovou jednotu formy a obsahu by mohli závidět i staří dialektičtí materialisté.
Všemu samozřejmě předcházela dlouhá pečlivá příprava, ale bez závěrečné synergie všech součástí, od cateringu, přes počasí až po zvuk (řazeno abecedně), by se nestal malý zázrak, jehož jsme byli svědky.
První ročník festivalu FolKaliště navštívilo cca 500 diváků, staralo se o ně na padesát lidí z týmu kalištníků a na pódiu defilovalo postupně sedm kapel (spřízněných se Žalmanem nebo fanklubem nebo oběma). Program trval asi osm hodin a nejvíc napilno měla trojice samozvaných moderatizátorů. Ale kdo jste tam byli, tohle všechno víte, kdo nebyl, může jen litovat.
Přestože v tuhle chvíli už nehmotnem létají desítky gigabajtů fotek a videí a přidávat další je nošením dat na internet, připojujeme i pár vlastních skromných obrázků.
Abychom se příště neochudili o společné chvíle s fanklubem (sobota byla o dost hektičtější, než jsme běžně zvyklí), bude příští rok festival a na podzim ještě sraz, opět s obvyklým programem.
Náš dík patří ústřednímu výkonnému výboru fanklubu (známému spíš pod zkratkou LPG), Standovi Skopalovi, sponzorům a hlavně týmu, který kolem sebe soustředil Jirka Kutiš. Často plnili naše přání ještě dřív, než nás napadla.
Tenhle víkend byl díky vám úplně nejvíc! (13.6.)
Všemu samozřejmě předcházela dlouhá pečlivá příprava, ale bez závěrečné synergie všech součástí, od cateringu, přes počasí až po zvuk (řazeno abecedně), by se nestal malý zázrak, jehož jsme byli svědky.
První ročník festivalu FolKaliště navštívilo cca 500 diváků, staralo se o ně na padesát lidí z týmu kalištníků a na pódiu defilovalo postupně sedm kapel (spřízněných se Žalmanem nebo fanklubem nebo oběma). Program trval asi osm hodin a nejvíc napilno měla trojice samozvaných moderatizátorů. Ale kdo jste tam byli, tohle všechno víte, kdo nebyl, může jen litovat.
Přestože v tuhle chvíli už nehmotnem létají desítky gigabajtů fotek a videí a přidávat další je nošením dat na internet, připojujeme i pár vlastních skromných obrázků.
Abychom se příště neochudili o společné chvíle s fanklubem (sobota byla o dost hektičtější, než jsme běžně zvyklí), bude příští rok festival a na podzim ještě sraz, opět s obvyklým programem.
Náš dík patří ústřednímu výkonnému výboru fanklubu (známému spíš pod zkratkou LPG), Standovi Skopalovi, sponzorům a hlavně týmu, který kolem sebe soustředil Jirka Kutiš. Často plnili naše přání ještě dřív, než nás napadla.
Tenhle víkend byl díky vám úplně nejvíc! (13.6.)
Naše květnové aktivity by se daly zestručnit do jedné věty, ale protože fotek z těch nemnoha eventů se nashromáždilo hodně, kvůli zachování proporcí i příslušný komentář:
celá první polovina května byla lemována hokejem, což prožíváme s různou intenzitou a měli jsme štěstí, že důležitá utkání se nepotkávala s našimi koncerty, protože v takových případech bývají Honza a diváci v sále neklidní. Trefili jsme se jen jednou, a to ve Zbýšově (osmifinále se Slovenskem), ale měli jsme spolehlivou spojku, která přítomným přetlumočila každý důležitý moment zápasu.
Druhá řada je z Malostranské besedy. Sedící Žalman se nezvedá poté, co zakopl o psa, pouze ukazuje, jaké neobvyklé pohyby ho nutí dělat u doktora, aby si zachoval pružnou postavu. Sedící Honza němě komentuje Jindřiščino veselé vyprávění.
Poslední řádek je z Folkového kvítku, který je už tradičně první outdoorovou velkoakcí. kde se po dlouhé zimě poprvé potkávají milovníci outdoorových velkoakcí. Letošní ročník považujeme za zdařilý, protože, když jsme hráli, nepršelo a na hlavní festivalové třídě jsme objevili pojízdnou kavárnu Mamma mia, která nás nadchla už vloni na Mohelnickém dostavníku. (17.5.)
celá první polovina května byla lemována hokejem, což prožíváme s různou intenzitou a měli jsme štěstí, že důležitá utkání se nepotkávala s našimi koncerty, protože v takových případech bývají Honza a diváci v sále neklidní. Trefili jsme se jen jednou, a to ve Zbýšově (osmifinále se Slovenskem), ale měli jsme spolehlivou spojku, která přítomným přetlumočila každý důležitý moment zápasu.
Druhá řada je z Malostranské besedy. Sedící Žalman se nezvedá poté, co zakopl o psa, pouze ukazuje, jaké neobvyklé pohyby ho nutí dělat u doktora, aby si zachoval pružnou postavu. Sedící Honza němě komentuje Jindřiščino veselé vyprávění.
Poslední řádek je z Folkového kvítku, který je už tradičně první outdoorovou velkoakcí. kde se po dlouhé zimě poprvé potkávají milovníci outdoorových velkoakcí. Letošní ročník považujeme za zdařilý, protože, když jsme hráli, nepršelo a na hlavní festivalové třídě jsme objevili pojízdnou kavárnu Mamma mia, která nás nadchla už vloni na Mohelnickém dostavníku. (17.5.)
Pokud jste od dnešního rána nahlédli do našeho plánu koncertů, jistě vám neuniklo, že zmizel Mohelnický dostavník. Kvůli dlouhodobým zdravotním problémům hlavního organizátora Pavla Nenkovského se po šestatřiceti letech záviděníhodná kontinuita přeruší. Možná se na podzim uskuteční jednodenní festival v mohelnickém kulturáku, aby 37. ročník nevypadl úplně, ale všechno je zatím nejasné.
Pro nás, kteří do Mohelnice jezdíme deset, dvacet i více let a stala se pro nás milníkem (okamžikem v sezóně, kdy se všechno mění a končí "letní" provoz) a zároveň symbolem, že velké věci se dají pořád ještě dělat poctivě, je to, jakoby umřel někdo známý.
Přejeme Aligátorovi pevné zdraví a sílu, aby překonal momentální nepřízeň osudu. Všem nám ostatním, aby se Mohelnický dostavník vrátil v podobě, jak ho známe a jak ho máme rádi. V dnešní nejisté a rozkolísané době je dobré mít nějaké záchytné jistoty a Mohelnický dostavník mezi ně rozhodně patřil. (5.5.)
Pro nás, kteří do Mohelnice jezdíme deset, dvacet i více let a stala se pro nás milníkem (okamžikem v sezóně, kdy se všechno mění a končí "letní" provoz) a zároveň symbolem, že velké věci se dají pořád ještě dělat poctivě, je to, jakoby umřel někdo známý.
Přejeme Aligátorovi pevné zdraví a sílu, aby překonal momentální nepřízeň osudu. Všem nám ostatním, aby se Mohelnický dostavník vrátil v podobě, jak ho známe a jak ho máme rádi. V dnešní nejisté a rozkolísané době je dobré mít nějaké záchytné jistoty a Mohelnický dostavník mezi ně rozhodně patřil. (5.5.)
Pravidelná jarní zastávka v Gongu se (na rozdíl od Malostranské besedy) už téměř nedotkla letošního výročí a nijak jsme ani nekomentovali jiné pětašedesátiny, které připadly právě na pondělí 18. dubna - Společenství národů, tzv. Commonwealth, ukončilo svou existenci.
Pro nás to byl normální slunečný jarní den, oživený snad jen tím, že večer klávesy ležely na půjčeném žehlícím prkně. Stojan Petr zapomněl doma před dveřmi, pravděpodobně v reakci na právě probíhající změny v garderobě hezčí části společnosti. (20.4.)
Pro nás to byl normální slunečný jarní den, oživený snad jen tím, že večer klávesy ležely na půjčeném žehlícím prkně. Stojan Petr zapomněl doma před dveřmi, pravděpodobně v reakci na právě probíhající změny v garderobě hezčí části společnosti. (20.4.)
Jak už bylo avizováno dříve, březnová beseda byla celá věnovaná Žalmanovým narozeninám. Tedy úplně celý dům ne - třeba dole v kavárně vůbec nic nevěděli a po chodbách nevisely žádné devocionále, upozorňující na tu slávu, ale v klubu se o ničem jiném toho večera nemluvilo. Někteří exhibicionisté se dokonce pohybovali po pódiu tzv. slušně oblečeni, což bylo vzhledem k nefungující klimatizaci dost sebemrskačské.
Publicista a Žalmanův kamarád Honza Hlaváč přidal vlastnoručně sepsanou zdravici (bude ji obsahovat booklet nové Žalmanovy desky) a i Petrův fejeton byl věnován apoteóze oslavence, nebo spíš vysvětlení některých souvislostí jeho života. Slohovou práci najdete tady.
Fotek se nám z oslavného večírku sešlo skoro 200 (většinu pohotově a obětavě nacvakala Džejn), nějaké další se časem objeví v příslušném oddělení. (29.3.)
Publicista a Žalmanův kamarád Honza Hlaváč přidal vlastnoručně sepsanou zdravici (bude ji obsahovat booklet nové Žalmanovy desky) a i Petrův fejeton byl věnován apoteóze oslavence, nebo spíš vysvětlení některých souvislostí jeho života. Slohovou práci najdete tady.
Fotek se nám z oslavného večírku sešlo skoro 200 (většinu pohotově a obětavě nacvakala Džejn), nějaké další se časem objeví v příslušném oddělení. (29.3.)
Přesně po roce a celkově potřetí jsme ochutnali, jaké točí pivo v
restauraci Archa vedle zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce. To by jako důvod k cestě přes půl republiky bylo málo, tak jsme si tam i zahráli.
Měli jsme mohutnou podporu v podobě agenta V. Ch., zástupců fanklubu G. J. a P. N. a našeho olomouckého příznivce a fotografa v jedné osobě S. S. Díky němu vám tu máme co ukázat.
Naše pozornost se teď nejvíc upírá k příští středě, kdy v Malostranské besedě bude večírek k uctění památky Žalmanových půlkulatých narozenin (má je dnes). Tam se toho stane asi hodně... (20.3.)
Měli jsme mohutnou podporu v podobě agenta V. Ch., zástupců fanklubu G. J. a P. N. a našeho olomouckého příznivce a fotografa v jedné osobě S. S. Díky němu vám tu máme co ukázat.
Naše pozornost se teď nejvíc upírá k příští středě, kdy v Malostranské besedě bude večírek k uctění památky Žalmanových půlkulatých narozenin (má je dnes). Tam se toho stane asi hodně... (20.3.)
Letošní setkání fanklubu už má vlastní funkční webovou prezentaci. Díky tomu je možné se s předstihem dozvědět všechno potřebné okolo organizace srazu, program festivalu a další užitečné informace, protože letošní shromáždění bude výjimečné nejen termínem, ale i rozsahem - bude se slavit deset let existence fanklubu.
Stránky najdete tady, nebo můžete do adresního řádku napsat www.zalman.cz/festival. (5.3.)
Stránky najdete tady, nebo můžete do adresního řádku napsat www.zalman.cz/festival. (5.3.)
Jedna z nemnoha položek fermanu (zatím jsme toho letos moc nepředvedli, protože komplementární těleso "a hosté" točí desku) nás zavedla do Vratislavic nad Nisou. Pokud to nevíte, narodil se tu Ferdinand Porsche, geniální automobilový konstruktér (mimo jiné VW Brouk) a duchovní otec mnoha německých válečných strojů (tank Tiger například). V těsném sousedství vratislavického kulturního domu je venkovní (prosklená) expozice firmy Porsche, kde jsou zblízka k vidění největší firemní klenoty, třeba 911 Carrera. To jsme s Honzou čuměli...
Kulturák, pokud je ještě možné toto označení použít ve spojení s obrovským betonovým odlitkem zvenku obloženým palubkami, v nás taky zanechal hluboký dojem. Nechceme polemizovat s architektonickou kanceláří, protože tomu samozřejmě nerozumíme, ale zrekonstruovaná sokolovna v Týně nad Vltavou přece jen působila o něco přívětivějším dojmem. Další fotky vratislavické stavby najdete tady. Je to bezesporu pozoruhodný dům, ale shodli jsme se na tom, že elektriku by tam nikdo z nás sekat nechtěl. (28.2.)
Kulturák, pokud je ještě možné toto označení použít ve spojení s obrovským betonovým odlitkem zvenku obloženým palubkami, v nás taky zanechal hluboký dojem. Nechceme polemizovat s architektonickou kanceláří, protože tomu samozřejmě nerozumíme, ale zrekonstruovaná sokolovna v Týně nad Vltavou přece jen působila o něco přívětivějším dojmem. Další fotky vratislavické stavby najdete tady. Je to bezesporu pozoruhodný dům, ale shodli jsme se na tom, že elektriku by tam nikdo z nás sekat nechtěl. (28.2.)
Q.B.F.F.F.S. Možná si ještě pamatujete ze školy starou Cicerovu formuli Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit. Přesně tohle vám přejeme do nového roku, protože budeme všichni zatraceně potřebovat, aby všechno dobré, příznivé a šťastné bylo požehnáno.
Ale nepředbíhejme, napřed zpátky do vánoční Telče. Náš koncert byl vyprodaný měsíc dopředu, což vzhledem k velikosti justičního sálu telčského zámku není zas až takový výkon, ale potěšilo nás to. Jako každou zimu, i tentokrát jsme vzpomínali na vánoce a Honza přečetl svou aktuální adventní stať. Podle informace pana kastelána by příští vánoční koncerty měly být v prostorách nově zrekonstruované jízdárny a tam se nás vejde podstatně víc.
Následný mejdan se konal v restauraci U Zachariáše a děkujeme panu vrchnímu za ochotu a trpělivost - nechali nás hlaholit do čtvrt na tři, přestože dopoledne už zase museli normálně fungovat. Večírek ozdobili svou účastí šerif osady Marien a jeho squaw.
V roce 2010 jsme odehráli 78 veřejných vystoupení, což je o 5 méně, než v roce předchozím. Přestože bychom po téměř třinácti letech měli mít česká území bez problémů pokrytá, i v loňském roce jsme udělali několik nových zářezů do naší hudební pažby a některé zářezy jsou opravdu cenné - např. Lovosice, Chotěboř, Předklášteří, Vysoké Chvojno, Starý Jičín, Pyšely, Opočno a hlavně Ostrov nad Ohří.
Když nepočítáme kompilát Příběhy, nevyšla nám vloni žádná deska, znovu jsme začali pravidelně hrát v Malostranské besedě, naše počitadlo koncertů se zastavilo na čísle 1436 a počitadlo na stránkách v tuto chvíli ukazuje 333242. Brzy bude šet trojek, což je z numerologického hlediska velmi optimistické.
Velký dík patří na začátku nového roku všem činovníkům fanklubu (i jejich přisluhovačům), protože loňská symbióza kapela - fanklub byla naprosto bezchybná a letos ještě přitvrdíme (Žalmanovo půlkulaté jubileum a 10 let existence fanklubu). Pozdrav posíláme i do Kališť, kde se v chalupě Na Bělici odehrávají důležité fanklubácké podniky. Přáli bychom si, aby to tak bylo navždy.
Mělo by přijít ještě nějaké závěrečné provolání, ale spokojíme se se stručným Mějte se, jak nejlíp umíte a my se budeme snažit o totéž. Třeba se nám to během roku někde protne. Q.B.F.F.F.S. (1.1.)
P.S.: první fotku jsme si vypůjčili od Františka Bureše, ostatní jsou z vlastních zdrojů.
Ale nepředbíhejme, napřed zpátky do vánoční Telče. Náš koncert byl vyprodaný měsíc dopředu, což vzhledem k velikosti justičního sálu telčského zámku není zas až takový výkon, ale potěšilo nás to. Jako každou zimu, i tentokrát jsme vzpomínali na vánoce a Honza přečetl svou aktuální adventní stať. Podle informace pana kastelána by příští vánoční koncerty měly být v prostorách nově zrekonstruované jízdárny a tam se nás vejde podstatně víc.
Následný mejdan se konal v restauraci U Zachariáše a děkujeme panu vrchnímu za ochotu a trpělivost - nechali nás hlaholit do čtvrt na tři, přestože dopoledne už zase museli normálně fungovat. Večírek ozdobili svou účastí šerif osady Marien a jeho squaw.
V roce 2010 jsme odehráli 78 veřejných vystoupení, což je o 5 méně, než v roce předchozím. Přestože bychom po téměř třinácti letech měli mít česká území bez problémů pokrytá, i v loňském roce jsme udělali několik nových zářezů do naší hudební pažby a některé zářezy jsou opravdu cenné - např. Lovosice, Chotěboř, Předklášteří, Vysoké Chvojno, Starý Jičín, Pyšely, Opočno a hlavně Ostrov nad Ohří.
Když nepočítáme kompilát Příběhy, nevyšla nám vloni žádná deska, znovu jsme začali pravidelně hrát v Malostranské besedě, naše počitadlo koncertů se zastavilo na čísle 1436 a počitadlo na stránkách v tuto chvíli ukazuje 333242. Brzy bude šet trojek, což je z numerologického hlediska velmi optimistické.
Velký dík patří na začátku nového roku všem činovníkům fanklubu (i jejich přisluhovačům), protože loňská symbióza kapela - fanklub byla naprosto bezchybná a letos ještě přitvrdíme (Žalmanovo půlkulaté jubileum a 10 let existence fanklubu). Pozdrav posíláme i do Kališť, kde se v chalupě Na Bělici odehrávají důležité fanklubácké podniky. Přáli bychom si, aby to tak bylo navždy.
Mělo by přijít ještě nějaké závěrečné provolání, ale spokojíme se se stručným Mějte se, jak nejlíp umíte a my se budeme snažit o totéž. Třeba se nám to během roku někde protne. Q.B.F.F.F.S. (1.1.)
P.S.: první fotku jsme si vypůjčili od Františka Bureše, ostatní jsou z vlastních zdrojů.
